Rychlá jízda, kvílející pneumatiky, nekonečné množství překážek. Šest protivníků kteří se nehodlají jen tak vzdát. Jedenáct nadupaných motorů třesoucích se nedočkavostí pod kapotami nezapomenutelných sportovních aut. Takových, které neodpouští ani sebemenší chybičku. I drobné přerušení koncentrace totiž znamená totální konec závodu. Vyhrát může jenom jeden. Ten lepší. A nejlepší způsob, jak protivníkovi ukázat, kdo je pánem volantu, je nasednout a sešlápnout plyn až na podlahu. Takže? Zapněte si bezpečnostní pásy! Jízda začíná.

Něco úvodem

Fasten your Seatbelts! Věta, kterou milovníci drsných závodů viděli tolikrát, že se jim vryla hluboko do paměti. Věřte, že zapnutý bezpečnostní pás je při takhle extrémních jízdách opravdu potřeba. Hra Stunts (ver. 1.0 ), ve které nejde o nic jiného, než právě o bláznivé závodění, přišla na svět v říjnu roku 1990 v USA. Zasloužila se o to herní společnost Distinctive Software a vydavatelství Brøderbund. Hra byla primárně programována pro PC, záhy však byly vytvořeny její porty pro Amigu a další platformy. O rok později spatřila světlo světa verze 1.1 , ve které byly opraveny některé tolik zábavné chyby. Ale o těch později.  Verze 1.1 byla publikována pro americký trh stejnou společností , vydání v Evropě se však ujalo nakladatelství Mindscape. Na starém kontinentu tak hra Stunts nese název 4D Sports Driving. To proto, aby rozšířila portfolio série „4D Sports“ a na první pohled tak patřila mezi ostatní hry, které Mindscape publikovala (4D Sports Boxing a 4D Sports Tennis).

Základním principem každé závodní hry je dorazit do cíle jako první. To není nic nového, ani jakkoliv zvláštního. A nejinak tomu je i ve hře Stunts. Cílem je tedy zajetí zvolené trati v co nejlepším možném čase. Fajn. Tohle samo o sobě nedělá rozeným závodníkům, kteří sedí za klávesnicí, téměř žádný problém. Jenomže tratě jsou doslova a do písmene prošpikovány zákeřnými překážkami v podobě tunelů, mostů, nadjezdů, podjezdů, vrutů, vývrtek, skokánků a dalších. A to už taková sranda není. O to horší je, že každý náraz do překážky znamená okamžitý konec závodu. Proč? Protože závodní auto při něm vybouchne.

Výběr auta

Základní menu hry Stunts je jednoduché, přehledné a tematické. Hráč se zde může pohybovat kurzorovými šipkami nebo myší. Jak už samotný náhledový obrázek napovídá, položky jsou zde stylizované do podoby dopravních značek. Každá z nich je rozlišena tvarem a barvou. Ano, nikdo z vás není slepý. A číst taky umíte všichni. Nejspíš. Já chci ale tenhle prvek vyzdvihnout, protože se jedná o originální řešení, které má nápad. A to se prostě cení. Dost už ale o designu menu a půvabnosti dopravních značek a jejich barev či tvarů. Nás teď zajímají auta. A k těm se dopracujeme po kliknutí na modrou kulatou značku s nápisem „Cars“.

Jak už jsem psal v úvodu článku, vybírat si můžete z jedenácti více či méně sportovních vozů, které na svou dobu měly, podle mého názoru, velmi působivé grafické zpracování. Pro představu těch, kteří snad o Stunts slyší poprvé, uvedu alespoň několik z nich.

Lamborgini Countach – střední třída, nepříliš stabilní v zatáčkách, velmi výkonné brzdy

Corvette ZR1 – střední třída, nepříliš stabilní v zatáčkách,  méně výkonné brzdy

Porsche 911 – střední třída, nestabilní v zatáčkách, výkonné brzdy

Ferrari GTO – střední třída, nepříliš stabilní v zatáčkách, méně výkonné brzdy

Lamborghini LM – nejpomalejší vůz, v poměru k výkonu dostatečně stabilní

Porsche March Indy – závodní „formule“, nejvyšší výkon a rychlost, nejlepší obecná přilnavost, nevyhovující přilnavost na „jiném“ povrchu

Lamborghini Countach

Interiér vozu Corvette ZR1

Ferrari GTO

Interiér vozidla Ferrari GTO s legendární větou, která se zobrazovala těsně před startem závodu

Závod

Závodit je možné prakticky ve dvou módech. Tím prvním je klasická jízda, kdy danou závodní trať projíždíte sami. Zajetý čas, včetně typu vozidla, se eviduje v tabulce, která se k dané trati zobrazuje vždy po konci jízdy, a to včetně informace o tom, zda jel hráč hráč sám nebo s protivníkem.

Jízda s protivníkem je druhým a posledním herním módem. Hráč si jednoduše vybere jednoho z šesti oponentů (čtyři muži, dvě ženy). Každému z nich vyhovuje jiný typ závodního vozu a existují i typy překážek, se kterými mají vyložené problémy. Jakmile si protivníka vyberete a přiřadíte mu vůz, můžete se společně vydat poměřit své síly přímo na závodní okruh. Z pohledu nezainteresovaného čtenáře se může jednat jenom o drobné doplnění jinak velmi obyčejně vyhlížející hry. My znalí ale víme, že Stunts ukrývá ještě nejedno překvapení. Tím prvním je možnost opakovaného záznamu jízdy. Dnes běžné, do té doby nevídané. Díky této funkci si můžete vychutnat závod i z jiného úhlu pohledu a dokonce pokračovat v jízdě z jakéhokoliv bodu záznamu. Takto „upravovaná“ jízda se však nezapisuje do výsledkové tabulky. Na tehdejší dobu je tohle opravdu zajímavá funkce. Pořád to ale není to, proč hráči tuhle hru tolik milovali, milují a milovat ještě dlouho budou. V čem tedy spočívá její hlavní kouzlo?

Karta s výběrem protivníků – Helen, Skid a Bernie.

A tím kouzlem je?

Dost dobrá otázka. Ježděním jednoho nebo dvou aut po okruhu by toho vývojáři moc nevytrhli. Tohle byl dost profláknutý koncept už v roce 1990, kdy hra vycházela. Kouzlo Stunts spočívá v něčem zcela jiném. V něčem, co „obyčejné“ závodění dostane na úplně jinou úroveň. Hráč může jezdit na téměř nekonečném počtu závodních okruhů.

Ano, je to tak. Kouzlo celé hry je v tom, že okruhů může být několik. Desítky, stovky. Klidně. Tedy tolik, kolik si jenom hráč a jeho kreativita umanou. Díky čemu? Díky editoru tratí.

V jednoduchém a intuitivním editoru lze postavit i tu nejšílenější trať. Stačí si vybrat jeden z pěti předdefinovaných druhů terénu, umístit políčko „start/cíl“ a ponořit se do pokládání asfaltové, blátivé, či zasněžené cesty s různými druhy zatáček. S mosty nebo podjezdy. Nemožné nejsou ani akrobatické vruty (my jsme jim říkali „šneci“) a dokonce ani skokanské můstky. Výjimkou není ani skok přes dům, či větrný mlýn. Fantazii se prostě meze nekladou.

Nebylo nic lepšího, než postavit šílenou trať a přinést ji na disketě kamarádovi. Společně tak každý mohl trénovat a soupeřit, kdo bude pánem volantu. Při zpětném pohledu má tohle offline závodění obrovské kouzlo a pocit z online ježdění v současných hrách, byť přímo s kamarádem, se mu jenom stěží vyrovná. Je to prostě něco zcela jiného.

Jako děti jsme snili i o úpravách terénu. Až s příchodem internetu jsme se dozvěděli o „skryté“ možnosti terénních úprav, která se v editoru zobrazí po stisknutí kombinace kláves „shift+F1“. Ano. I na tohle vývojáři mysleli. A vlastně tuhle možnost ani nijak neskrývali. Kombinace kláves a informace o tom, že je možné okolní terén upravovat, byla uvedena přímo v papírovém manuálu, kterým byla opatřena každá originální hra. Ale ruku na srdce. Kdo z nás měl v devadesátých letech jakoukoliv hru na originální disketě? No tak vidíte. Neznalost kombinace „shift+F1“ byla tedy daní za kopírování hry. I když proti kopiím byla hra zabezpečena také.

V určitém intervalu byl hráč vyzván k doplnění slova, které se nacházelo na určitém pořadí ypsilontého řádku ixté strany manuálu. Pokud uživatel slovo nezadal, po přibližně čtyřech sekundách od startu závodní vůz explodoval. Znamenité. A my, malí kluci, jsme jenom bezmocně civěli na monitor. Leželi jsme v anglickém slovníku a hledali fráze, které by nám mohly pomoci přijít na to, co děláme špatně. Pořád dokola.

Pohled na skokánek z interiéru Audi Quattro Sport

Let vzduchem

„Šnek“

Editor tratí – blátivá cesta

Domy, stromy, větrné mlýny. Téměř cokoliv, na co si vzpomenete, můžete v editoru tratí umístit kolem cesty.

Ano, pomalu bude konec. Snad jenom ještě jednu drobnost…

Osobně hru Stunts považuji za kult mezi závodními hrami. A věřte mi. Nejsem sám. Existuje hrstka bláznů, pro které je hra kultem také. Stejným jako pro mě. Nebo větším. Kdesi v zapovězeném koutku internetu, kam se myš obyčejného smrtelníka nikdy neprokliká, existuje web, na kterém se sdružují blázni se zálibou v popisované hře. Staví krkolomné okruhy a dokonce upravují závodní vozy. Díky tomu si tak můžete zkusit projížďku ve Ferrari F40, BMW M3 a v hromadě dalších. Jsou dokonce natolik blázniví, že i po devětadvaceti letech od vydání, provozují Stunts ligu. Věřte nebo ne, je to tak. Princip je prostý. Závodní okruh je zveřejněn na začátku měsíce, během kterého jezdci nahrávají replay hry přímo na stránku. Podle nahraného souboru se automaticky zapíše čas a připočítá koeficient dle užitého vozidla (pravidla a detailní principy by vydaly na další článek, proto se o nich zmiňuji jenom okrajově). Vyhrává ten, kdo zajede nejlepší čas za použití jakékoliv techniky. Ano, jakékoliv. Lze tedy využívat bugů, které se vyskytují ve verzi Stunts 1.0 .

Bugy. Drobné chybky ve hře. Za určitých podmínek lze využít absolutní zrychlení, zkracování cesty „projetím skrz“ překážku a hromadu dalších. Využívání těchto drobných „nedostatků“ nejenom že není zakázáno. Dokonce je takový styl hry výslovně doporučován. Snad proto na tyhle chlapy prostě nemám. Šikovnost a trpělivost je dávno ta tam, o čemž svědčí i moje umístění v tabulce. Kdo ví. Třeba budete lepší, než jsou oni. Tak se nebojte a vyzkoušejte si poměřit síly s těmi nejlepšími z nejlepších. S těmi, kteří se nehodlají jen tak vzdát. Jedenáct nadupaných motorů třesoucích se nedočkavostí pod kapotami nezapomenutelných sportovních aut už se těší na to, až osedláte jejich koně. Pokud se ovšem dokážete proklikat na tak vzdálený konec internetu. Tam, kde pixely dávají dobrou noc. A pokud se vám to podaří a pro strach máte uděláno, nezapomeňte: Fasten your Seatbelt!