Počítačové hry jsou skvělou příležitostí vyzkoušet si zajímavé a nebezpečné situace z bezpečí gauče. Hráč si může být jistý, že žádná hra nemůže zasáhnout do reálného života a vyslat zombíka, který by hráče zabil. Tato zdánlivá jistota ale může u některých her rychle zmizet ve chvíli, kdy se dozvíte, že se hra snaží vyděsit přímo vás. Hry, které proti vám spolupracují s realitou přitom nevyšly v posledních letech, ale jedná se o pořádné retro herní pecky.

Boktai: The Sun is Your Hand

Začneme zlehka a poměrně nevině hrou Boktai, která se dočkala také několika pokračování. Jednalo se o klasickou adventurku pro GameBoy Advance a Nintendo DS stavějící hráče do role lovce upírů. Vaší hlavní zbraní bylo sluneční světlo, smrtelně nebezpečné právě pro upíry. To totiž nabíjelo vaše zbraně proti nemrtvým tím nejzajímavějším způsobem. Cartridge pro tyto hry totiž obsahovaly detektor světla, pomocí kterého hra snímala osvětlení místnosti. Čím více světla, tím více mrtvých nemrtvých.

Hra byla z počátku poměrně dobře přijímána, díky inovativní herní mechanice. Pozdější díly ale postupně od snímaní světla upustily, protože mechanika omezovala hráče v tom, kdy a kde mohou hru hrát. Například hraní v posteli se zhasnutým světlem bylo dost naprd.

WarioWare: Twisted

Další vychytávku v cartridge měla také hra WarioWare. Ty totiž obsahovaly gyroskop, který detekoval pohyby herní Game Boye a hráč tedy musel fyzicky otáčet konzolí, aby například točil volantem nebo vyvažoval pohyb postavičky. Twisted byl třetím dílem ze série WarioWare a celkově sedmým dílem v sérii Wario. Právě Twisted se stal posledním dílem série, který vyšel na konzole Game Boy. Hra vyšla v roce 2004 v Japonsku a v roce 2005 v dalších částech světa. WarioWare: Twisted byl společně se hrou Drill Dozer jedinými tituly, které na Game Boy využívali haptickou odezvu pomocí gyroskopů v cartridgích. Pro zajímavost můžeme uvést, že se jednalo o gyroskop Ceramic Gyro od společnosti NEC Tokin.

Na rozdíl od výše zmíněné hry Boktai, hraní s gyroskopem hráče nikterak neomezovalo a inovativní herní prvek byl přijat velice dobře. Důkazem toho může být Nintendo Wii, které se na hry ovládaném pohybovými ovladači vyloženě soustředí.

Eternal Darkness: Sanity’s Requiem

Pokud jsme uvedli na začátku nevinnou hru Boktai, musíme uvést také pravý opak – titul Eternal Darkness. Dnes se již jedná o legendární hru vydanou v roce 2002 na GameCube. Jak už název napovídá, hra pracuje s příčetností hlavní postavy podobně, jako je tomu například u novější série Amnesia. Ovšem Eternal Darkness šlo mnohem dál a připravil hráči opravdové peklo, které naprosto prokazatelně zasahovalo i hráčův reálný svět. Z počátku se hra jeví jako klasická hororovka, ale postupem času připraví hráči několik netradičních infarktových stavů.

Pokud hráč nehlídal příčetnost (sanity) své postavy, začala jej hra poměrně krutě týrat. Mezi klasické triky na hráče patřilo například simulované vypnutí konzole nebo falešná modrá smrt. V tom největším napětí jste tedy málem spadli z gauče, protože vám hra spadla nebo se vypnula konzole. Vše to byl ale jen trik, kterým se hra pokoušela hráče dostat do co největšího stresu. Pokud nestačilo falešné vypnutí konzole, hra pokračovala hláškami o poškozených uložených pozicích a zobrazovala nejrůznější chybové hlášky cílené přímo na hráče. Velice nepříjemné bylo také náhodné upravování hlasitosti, které mohlo v nesprávnou chvíli hráče dost vyděsit.

Nintendogs

V tomto článku samozřejmě nesmí chybět ani další z úspěšných her od Nintenda – titul Nintendogs. Revoluční interakce s mazlíčky ve své době nadchla řadu hráčů. Pomocí pera dodávaného k Nintendu DS jste mohli své psí společníky drbat, umývat nebo jim házet míčky. Aby toho nebylo málo, Nintendogs umožňovala také oslovovat mazlíčky a dávat jim povely pomocí mikrofonu. Každý pes měl své jméno, na které slyšel a hráč jim mohl také dávat jednoduché povely, jako sedni nebo lehni. Po úspěchu Nintendogs samozřejmě Nintendo vydalo také hru Nintencats.

Podobnou hratelnost nabízela také hra Seaman vydaná roku 1999 na Dreamcast. Hra využívala mikrofon k tomu, by hráč mohl komunikovat se svým mazlíčkem v podobě zkombinované ryby a člověka. Seaman reagoval na hlasové povely a dokázal vést s hráčem jednoduchou konverzaci.