Po poražení prvního bosse si říkám, že level byl dost dlouhej, boss měl omezené množství silných útoků a bylo velice dobře vidět, kdy se ho mám snažit zasáhnout. A to je dobře, tak to u prvního bosse má být. Nojo, jenže se rázem ocitám ve druhé úrovni a mám dojem že se děje úplně to stejné, chodí na mě nepřátelé, jeden jako druhý, já je biju neustálým mačkáním jednoho tlačítka a pak přichází boss, který se chová úplně stejně, jako zaporák první úrovně – vlastně to je i stejný zaporák, jenom jinak oblečený. Do toho začínám vnímat, že i přes hezkou hudbu mi v uších něco chybí. A to jsou jakékoliv hlasové efekty postav. Samozřejmě, zvukové efekty tam jsou, když někoho praštím, rána se ozve. Postavy ale nemají vůbec žádné osobní výkřiky při provedení úderu s výskokem, speciálky nebo pádu na zem. Zkrátka ani ťuk. V tu chvíli začne hráč vnímat, že kromě lokací kolem něho se toho moc nemění. Nepřátelé sice trochu mění svou vizáž, za to jejich chování zůstává pořád stejné. Není tam žádný nepřítel co by útočil s rozvahou, nebo se vás snažil třeba obejít zezadu. Zkrátka si jeden za druhým chodí pro držkovou a občas se stane, že dají držkovou oni vám. Dalším dost neuspokojivym faktorem při těchto výměnách úderů jsou reakce nepřátel. Prostě, podle mě by v podobné hře měl soupeř po utrpění zásahu udělat nějakou reakci: zaklepat se, vykulit oči, zablikat – cokoliv. To je další věc, která se tady dost často neděje a já si po správně provedené sérii úderů říkal, jestli jsem enemáka vůbec trefil.