Legendární a zároveň mnohými zatracovaná beat‑’em‑up hra Paprium, která slibovala posunout hranice konzole Sega Mega Drive, je po letech odkladů a kontroverzí konečně plně hratelná. Bohužel, nikoli na originálním hardwaru – ale díky komunitě vývojářů a nadšenců.
Paprium se poprvé objevilo v předobjednávkách kolem roku 2017. Ambiciózní projekt měl využívat speciální DATENMEISTER čip, který výrazně rozšiřoval hranice staré konzole od společnosti SEGA a posouval tak hru na novou úroveň. Tento unikátní hardware však zároveň znemožňoval hru spustit na běžných emulátorech nebo flash kazetkách.
(Trailer ke hře Paprium.)
Proč se hra označuje jako "ztracená"?
Navzdory dlouhým letům čekání a několika crowdfundingovým kampaním se hra fyzicky dostala jen k velmi omezenému počtu hráčů, což vzbudilo frustraci a obvinění autorů hry z podvodu. Za tímhle titulem stojí studio WaterMelon a jeho vůdčí postava Gwénaël „Fonzie“ Godde, tvůrce, který se proslavil už dříve díky RPG hře Pier Solar, což byla jedna z prvních novodobých her právě pro Mega Drive.
Paprium bylo oznámeno v roce 2012 pod pracovním názvem Project Y. Vývoj ale provázely neustálé odklady, mlžení a komunikace plná velkohubých prohlášení. V roce 2017 spustil WaterMelon kampaň, která slibovala dosud nejambicióznější 16bitovou hru, s unikátní cartridgí a speciálním čipem DATENMEISTER, který měl poskytnout „next-gen“ efekty na starém 16-bitovém hardwaru.
Komunita byla nadšená a tisíce fanoušků hru předobjednaly. Fonzie ale komunikoval chaoticky – dlouho mizel ze sociálních sítí, pak se vracel s novými sliby. Opakovaně tvrdil, že Paprium vyjde nejen pro Mega Drive, ale že dostane porty pro Dreamcast, PC, Switch a další moderní platformy. Tyto verze však nikdy nespatřily světlo světa.
V roce 2020 se Paprium v omezeném počtu skutečně distribuovalo – část podporovatelů obdržela cartridge s hrou, ale tisíce dalších zůstaly bez hry i peněz. Komunikace WaterMelonu se mezitím prakticky rozpadla a mnozí považovali Paprium za podvrh. Navíc se ukázalo, že DATENMEISTER čip je tak neobvyklý, že hru nelze spustit na standardních flashových kazetkách a ani emulátorech. To udělalo z Papria kuriozitu, kterou mohla hrát doopravdy jen ta vyvolená hrstka fanoušků, jenž dostala originální kazetu – a měli plně funkční Genesis. (Protože hra nešla spustit na všech 16-bitových Sega konzolích.)
Podporovatelé se konečně dočkali.
Teď se ale situace konečně mění: díky fanouškům vzniklo speciální jádro do RetroArchu, které upravuje populární emulátor Genesis Plus GX a umožňuje Paprium spustit na počítači. I když oficiálně hra stále existuje jen ve fyzické podobě, komunita konečně získává možnost zahrát si titul, za který mnozí zaplatili, ale nikdy ho neobdrželi.
Co bude dál? Porty na moderní platformy, o kterých Fonzie mluví už od roku 2017, stále neexistují. Lidé zaplatili nemalé částky (Kickstarter k dnešnímu dni hlásí vybraných 895 569 $.) A na zájemce o původní 16-bitovou verzi hry také stále nedošlo. Nemají své peníze, nemají svou hru a nikdo s nimi nekomunikuje. Paprium tak zůstává symbolem snů i zklamání – ale i důkazem, že někdy zafunguje jen odhodlání fanouškovské scény.
Zkusili jsme to.
Pokud vás zajímá jak Paprium vypadá a jak se hraje, rovnou společně s tím vydávám i nové video „20 minut se hrou Paprium“ a zároveň se pokusím hru v nejbližší době zařadit do našich přímých přenosů.
(Našich 20 minut se hrou Paprium.)
