Objevíme se na ostrově, kde se v holografické formě nachází někdo z našich přátel, ale je uveznený a nemůže se dostat ven, pokud neobnovíme jeho paměť prostřednictvím upomímkových předmětů. Sem tam jsem narazil na nějaké dráhy, co se daly sprintem vyměnit za nějakou odměnu a celý to bylo fakt divný. Je ticho, poslouchám tu stejnou hudbu pořád dokola, nikdo nemluví, žádné cutscény a já tam běhám a sbírám předměty. Když jich mám dostatek, jdu za uvezneným parťákem, který mi poděkuje, řekne dvě věci a jde zase pryč. Po cestě nacházím takové kamené potvůrky které sbírám (a kdykoliv zastavím, objeví se přede mnou) a jediné příjemné osvěžení mezi tím vším jsou totemy, které mě přenášejí do jiných světů, připomínajících původní Sonic hry. Mimo jiné se objevíme v Green Hill, kamera je občas z boku a my se snažíme určitý úsek proskákat na čas, sesbírat daný počet prstýnků a získat za to upominkové předměty.

Co určitě stojí za zmínku je souboj s bossy, který tak trochu připomíná Shadow of the Collossus, protože na obří potvory musíme vyšplhat, najít jejich slabinu a způsobit jim bolest. Je tam ale taky spousta momentů, kdy je kamera tak pitomá, že vás něco zasáhne, aniž byste za to mohli (protože to není pořádně vidět) a tak je spousta bojů dost náhodná. Sonic se stále učí něco nového a vylepšuje svůj um skrze strom dovedností.