Právě si prohlížíte Game Dev Tycoon – projděte videoherní historií během pár hodin za pár korun

Game Dev Tycoon – projděte videoherní historií během pár hodin za pár korun

Nedávno jsem měl takovou retrochuť na nějakou tu gamesku, ale nebyl jsem schopen přesně určit jakou. Chvíli jsem přemýšlel a jelikož a protože tato činnost někdy bolí, rozhodl jsem se omrknout nějaké tipy.

Když jsem tak projížděl androidí obchod uviděl jsem Game Dev Tycoon ve slevě za nějakých 99 Kč. No jasně, že mě to nenapadlo, hezky prolétnu celou historii her a ještě si nějakou vytvořím.

Když se na hru podíváte na obrázcích tak vám nejspíše přijde infantilní a budete si říkat, že dohrát ji není problém. Opak je však pravdou a tato manažerská strategie je celkem dost komplexní a pokud budete moc hrr, nezbydou vám žádné finance a vy můžete vaše studio zavřít. Po prvním zapnutí vás tycoon krásně uvede do hry, vy si jen zviolíte vašeho avatara a název firmy a začínáme. Do vínku dostanete nějaké ty dollárky do začátku a tutorial vás přímo ve hře, krásně a nenásilně začne provádět mechanismy a nuancemi této gamesky.

Titul začíná hluboko v herním pravěku a je škoda, že roky hra popisuje pouze jako rok1,rok2 atd. že hra nemá přesná data a ač chápu že to je nejspíše i kvůli licenčním hlediskům, tak přece jen když už máte Govodore místo Commodore zase tolik nestalo, kdyby měli pravé datum. No třeba příště až budou vývojáři vytvářet další kousek tak tyto věci zohlední. Zpočátku tak tedy můžete vydat hru jen na PC a na zmíněný Commodore a to buď v jednoduché grafice nebo pouze jako textovku. Vývoj hry probíhá tak že navolíte vlastnosti hry, kdy máte pouze omezený čas a ostatním vlastnostem se budete věnovat o to méně, takže když vyrábíte Adventuru, tak je jasné že musí mít kvalitní příběh, naopak můžete ubrat na grafice a u sportovních simulátorů je zase grafika důležitá. Postupem času budete moc vytvářet svůj vlastní engine a hry na něm budou kvalitnější a vývoj levnější. Potom už jen chvíli počkáte, necháte vašeho avatara ve vašem výtvoru odstranil nějaké ty chybky a tradá, hra je hotova a můžete ji poslat do obchodů. Hru vám následně zhodnotí videoherní magazíny a čím lepší hodnocení, tím lepší prodeje. Kdo by to byl řek co ?!  Jak začne vaše firma růst, budete se moci přesunout z garáže do pořádné kanceláře a vyvěsíte inzeráty a započnete najímat spolupracovníky a zaměstnance. Do toho ještě dostáváte od IT firem různé úkoly a zakázky, které můžete a nemusíte přijmout. Musíte si dávat pozor abyste to se zaměstnanci nepřestřelili a neměli jich zbytečně moc. Já měl zpočátku velké oči a i když mi hra radila ať najmu jen jednoho do začátku, já si nemohl odpustit najmout Migeru Shiyamota, který se mi zrovna objevil na prahu dveří. Protože hra vás ohodnocuje různými achievementy a zrovna za japonského vývojáře byl jeden spešl. Greenheart studios si s problémem licencí také poradili bravurně a vy hned poznáte o jakou konzoli se jedná či o jakého známého vývojáře vaše oko zrovna zavadilo (Mid Seier, Kideo Hojima, Ben Jutaragi) a tak bych mohl pokračovat.

Tak jsem tedy najal slavného vývojáře z Ninvenda(ano Ninvenda) a hradil mu jeho královský plat, ale ejhle naše hry nebyli tak dobré. Tituly, které vydáváte se tu totiž dělí na malé, střední/indie a velké/AAA tituly a já si bláhově myslel, že když investujeme body výzkumu pracně získané vývojem her a programováním pro různé firmy, že překlenu dobu středního a z malého rovnou budu velké studio. Než jsme vůbec vyvinuli možnost programovat střední typ her byl jsem skoro na nule, postupně nás stál také vývoj střední hry velké peníze a náš engine se ukázal jako slabý na vývoj takového titulu. K tomu začali díky stresu a přepracovanosti odpadávat oba programátoři a hrozila mi stávka, poslal jsem je tedy na dovolenou a hru doprogramoval sám, to už na mě ale tlačil vydavatel s termínem a já pod pohružkou že dostanu mastnou pokutu titul vydal s chybami. S vydavatelem (Biusoft) jsme se dohodli že gameska musí mít minimálně šestková hodnocení . Díky chybám se hra pohybovala kolem čtyřkových hodnocení a já tak pokutu dostal stejně a šel jsem do mínusu. Z toho mě vytáhla ještě banka s jejich půjčkou, ale já už se i přes vyhazov pana Shiyamota nezotavil…

Zde jsem vám tedy předvedl jen jeden z mnoha příkladů a komplexností jimiž je hra protkaná. Najdeme zde také spoustu odkazů na známé herní firmy a sami můžeme nějaké spustit, tím že naše studiou pojmenujeme po nějakém existujícím, nebo přímo po autorském studiu. Taktéž když svou první hru pojmenujete Pong, tak vás ve vaší garáži/kanceláři doprovodí na stěně vtipná animace a tak by se dalo ještě pokračovat.

Výlet do herní historie zabírá tedy herní pravěk a končí někdy s vydáním poslední edice konzolí. Píšu někdy protože délku si na začátku určíte sami, mezi výběrem tří možností, kdy první končí před posledními konzolemi, druhá během jejich období a poslední nás zavede až po Launch next-gen konzolí.

Hra na androidy i jablíčka stojí bez slevy kolem 150ti korun a je to hezké a nenáročné vzpomínání na historii her takhle na jedno odpoledne, znovuhratelnost není nijak extra velká a když hru jednou dovedete do zdárného konce již nemáte moc velkou motivaci začínat. Jediným důvodem je pirátský mod, kdy operujete s daleko menším objemem peněz protože jsou vaše hry dost pirátěné, je to výzva a hru se mi ještě nepodařilo na tento mod zdolat, na druhou stranu to také není moc zábava a párkrát jsem si myslel že s mobilem vrhnu někam do kouta a musel jusem jít na pivo…

Ale nechci končit negativně, rozhodně se to vyplatí aspoň už kvůli tomu zavzpomínání, já třeba vypustil že Sega(Vena) vydala výkonný handheld, který měl konkurovat Gameboyi a takových věcí se vám přihodí více.

Takže vám všem přeju dlouhé a úspěšné období vašehos studia.

Cucin

První hry které jsem viděl byly klasické vietnamské převážně na žluté kazety (nevylučuji i jiné barvy třeba šedé) a to u svého strýce , kterému je přivezl nějaký kamarád z Ukrajiny jako velkou bombu. Strýce to moc nezaujalo ale mně a mého bratrance hry nemohli pustit. Od falešného prvního Super Maria, přes Road runnera a Double Dragon až po tenis , hokej a jakýsi fotbal.Inu počal jsem se podít po dalších věcičkách a následovali první digihry a konečně něco nefejkového a to první Gameboy spolu s Playstationem , který nutně obsahoval chip, nedokázal jsem si tehdy představit že mi rodiče koupí originální hru, která vycházela na skoro půlku výplaty jednoho z nich.Konzolová éra byla super a první RPG které mě čaplo byly Pokémoni, ale po nich mělo teprve přijít to co mi dá další směr.Začínal jsem na klasických Gameboocích (Fighting fantasy a Lone Wolf) posléze přišel kamarád který mi ukázal první Heroes of might and magic a už jsem byl lapen , následovala série The elder scrolls, za ní staré dungeony až po německého Gothica.

Napsat komentář