V době, kdy se společnost Sega pustila do vývoje tohoto projektu, zřejmě netušila jak obrovský boom tato série udělá a jak velkou stopu zanechá v srdcích všech milovníků videoher.

Streets of Rage je hra fungující na principu beat’em up, publikována v roce 1991 Segou, pro jejich 16-BITovou konzoli Sega Mega Drive. Jednalo se o první díl celé série, který byl následován dalšími dvěma díly. Hra vyšla v době, kdy bylo na vzestupu Super Nintendo a Sega potřebovala převálcovat jejich velice úspěšný port arkádové hry Final Fight od Capcomu.

Příběh a postavy

Město, které bývalo klidné, převzal zločinecký syndikát, a to včetně části policejního oddělení. Všude začaly násilné útoky a nikdo zde nezůstal v bezpečí. Adam Hunter – zkušený boxer, Axel Stone – mistr bojových umění a judo expertka Blaze Fieldingová jsou bývalí policisté, kteří opustili svou jednotku pro to, aby mohli proti tomuto syndikátu bojovat podle svých pravidel.

Informace

Stejně jako v Golde Axe se na vás valí nepřátelé z obou stran s tím, že dokud je nepobijete, hra vás prostě nepustí dál. Stejně jako v podobných hrách jako je například Double Dragon nebo Vendetta je zde mnoho předmětů k sebrání a zbraní k využití, jako například láhev, nůž a nebo kovová tyč. Hra má celkem 8 lokací a na konci každé z nich na Vás čeká nějaký ten silnější boss, jehož porážkou daný level končí. (V případě že hrajete pro dva hráče, bossové jsou taky dva)

Speciální útoky v tomto díle byly taktéž inspirovány hrou Golden Axe, jen na rozdíl od magických lahviček které vyvolají kouzlo, zde přivoláte policejní auto, které na vaše nepřátele vystřelí ohnivý kruh, popřípadě ohnivý déšť. V 8. úrovni však policii zavolat nejde, nacházíte se totiž v sídle hlavního záporáka, kam nemají auta přístup.

V závislosti na tom, zda-li hrajete pro jednoho nebo dva hráče, vám Mr.X před finálním soubojem položí otázku, jestli se k němu chcete připojit, podle vašeho rozhodnutí se odvíjí pokračování které může vyvrcholit v alternativní konec, kde se proti vašemu spoluhráči utkáte v boji jeden na jednoho a postava vítěze se po souboji s Mr.X stane novou hlavou syndikátu.

Zajímavosti

Podle fotek z beta verzí se původně měly postavy jmenovat Wolf, Hawk a Blaze.

Celá hra se měla jmenovat D-SWAT a v Asii je hra dodnes známá jako Bare Knuckle.

Na vývoji hry se podílel stejný team jako na zmíněném Golden Axe a hra je dokonce vystavěná na stejném engineu, což je nejspíš důvod, proč můžeme mezi projekty vidět tolik spojitostí.

Původně měl být příběh o tom, že ve 21. století všechna města světa překypují organizovaným zločinem (Londýn, Tokio, New York, Hong Kong) a mezinárodní správa odmítá zatknout velké ryby. Proto byl sestaven tým tří agentů z celého světa, kteří mají pracovat tak aby nepřitáhli pozornost a bez střelných zbraní dokázali tyto zločince polapit.

O soundrack ke hře se postaral Yuzo Koshiro který byl úspěšným videoherním skladatelem, aranžérem a programátorem. Několikrát byl vyhlášen nejúspěšnějším hudebním skladatelem a postaral se o soundrack ke hrám jako je například Actraiser, Shenmue nebo také The Revenage of Shinobi a navíc je potřeba dodat, že Yuzo koncertuje dodnes.

Shrnutí

Hratelnost je výborná, postavy mají potřebnou rozmanitost, Adam je pomalý ale silný, Axel klasicky vyvážený a Blaze je naopak nejrychlejší, super je i možnost nastavení obtížnosti která odpovídá tomu, co si navolíte, easy je tu pro začátečníky a občasné hráče, zároveň můžete hru pustit i vašim malým potomkům aniž byste měli strach že za dvacet minut přijdou s brekem, že jim to vůbec nejde. Normal si vychutná každý průměrný hráč a co si budeme povídat, při nejtěžší obtížnosti se zapotí i ti zkušenější z nás.

Jediné co se dá hře vytknout je, že postavy nemají žádný únikový úder nebo kouzlo, jako je tomu například v konkurenčním Final Fightu, to znamená že když se na vás sesypou nepřátelé z obou stran a začnou do vás řezat, jen těžko se z toho vymaníte, jediné co vám zbývá je zavolat na pomoc policejní vůz, což ale můžete jen jednou za každý level, popřípadě dokud neztratíte život. Na oplátku nám tento neduh hra vyrovnává útokem za sebe který uděláte stisknutím tlačítka mlácení a skoku naráz a také musíme zmínit unikátní systém spolupráce pomocí chytání pro dva hráče a nebo tím, že můžete dopadnout na nohy ve chvíli kdy vás někdo přehodí, v případě že stihnete stisknout šipku nahoru a skok než dopadnete na zem.

Další věc co nás mrzí, je že kromě bossů nevidíme životy nepřátel, takže netušíme, kolik toho hajzlík před námi ještě vydrží. A když už jsme u těch bossů, poslední co musíme hře vytknout je nevyrovnanost útoků, zatím co obyčejní nepřátelé vám moc zabrat nedají, bossové mají takový damage, že když Vás udeří na větší obtížnosti, mohou vám klidně jednou ránou vzít víc než 50% života, takže se může stát, že celou úroveň projdete bez větších problémů a boss vás pak během deseti sekund připraví o tři životy. Což naštve.

Graficky je to podle nás jedna z nejpovedenějších sérií vůbec, postavy jsou nakreslené suprově – i když by v tomto díle mohlo být použito trochu víc obrázků a celkově by mohli být větší. Backgroundy jsou rozmanité a kromě ulice na vás čeká například pláž, továrna nebo loď.

A co se týče soundtracku, hudba mezi jednotlivými levely se neopakuje, každý song úžasně zachycuje duši jednotlivé lokace a dodává hře neuvěřitelné tempo a odhodlání dostat se zase o kousek dál. Yuzo opět odvedl kvalitní práci a pokud nemáte v autě co poslouchat, mohu vřele doporučit.

Videorecenzi na celou hru a mnoho dalšího najdete v následující epizodě našeho pořadu: