Dnes tu pro Vás mám totální hráčskou lahůdku, tuhle hru znají snad všichni dokonce i lidé kteří se hraní vůbec nevěnují. Opět Vám přináším pár perliček o této legendě, které jsem vyšťoural z hlubin internetu tak se pohodlně usaďte, opřete a začtěte se do několika úžasných a zajímavých faktů o SPACE INVADERS.
Takže věděli jste třeba žéé….
První návrhy hry Space Invaders vypadali úplně odlišně? Původně totiž Tomohiro Nishikado, hlavní vývojář hry měl nápady spíš na dynamickou střílečku kdy hráč sestupuje dolů po herní obrazovce jako kdyby šel nebo jel po zemi ale díky pohledu z vrchu měla navíc postava spíš podobu tanku, který sestřeluje nepřátelské vojáky, obrněnce a občas i letadla. Ovšem to mu zatrhlo samo představenstvo společnosti Taito pro kterou hru tvořil, že nechtějí aby hra představovala „obraz reálné války“ a tak se inspiroval stoupající popularitou STAR WARS jak ve světě, tak i u něho doma v Japonsku a přišel s nápadem invaze vesmířanů na zemi a jejích statečných obránců proti nim. Tak začal vývoj Space Invaders jak je známe dnes, navíc další inspirací pro Nishikada se stal sci-fi román od H. G. Wellse „Válka Světů“ kde mají vesmířané podobu mořských tvorů (hlavně chobotnic) a tak vznikly ve hře podobizny nepřátel jakožto – krabů, medúz a chobotnic přicházejících z nebe a vesmírného nekonečna.
Nishikado limitovaný technologiemi a dobou, kdy v Japonsku bylo něco jako herní design ještě v plenkách a nemělo takovou prestiž v přísné a tvrdé kultuře i tak přišel ve svém konceptu s několika herními inovacemi. Například jako první zavedl do hry něco jako ukládání „nejvyššího skóre“ a i jeho zobrazení na herní obrazovce tak aby ostatní hráči byli neustále motivovaní ho překonat. Také přišel třeba s nápadem bariéry v některých levelech hry, které chrání hráče před výstřely od nepřátel a po zásahu se drolí přesně v místě kde byly zasaženy. To v té době byly věci ve hrách zcela nevídané. Navíc některé technické omezení doby využil Nishikada ve svůj prospěch, třeba to že průběžné ničení nepřátel snižuje zatížení mikroprocesoru rovnoměrně což pomohlo zrychlit pohyb nepřátel i soundtracku. Šikovný génius v akci!
Hra Space Invaders v Japonsku po vydání odstranila tehdejší hrůzu z herního průmyslu tím jakou rychlostí se rozšířila, i když z počátku to měla těžké hlavně díky nechuti ze strany společnosti Taito. Ze začátku nechtěli hru distribuovat dostatečně rychle, ovšem hráčská odezva a poptávka po hře jim rychle změnila názor a tak do konce roku 1978 se během několika měsíců společnosti podařilo instalovat nebo prodat více jak 100 tisíc arkádových kabinetů s hrou celým Japonskem. Což byl obrovský úspěch, navíc tím hra restartovala zájem o „video hry“ v Japonsku (které klesaly pod tíhou oblíbenosti Pongů a Breakoutů) a nakonec i po celém světě. Takže Díky!
I když Space Invaders zaznamenali obrovský komerční úspěch, Nishikada nebyl zrovna ten typ producenta který touží po obrovské slávě a vlastně vůbec se nepodobal dnešním vývojářským hvězdičkám. Dál pracoval ve společnosti, denně docházel do práce na managerskou pozici a pobíral měsíční plat. Z úspěchu hry dokonce neměl ani žádnou finanční injekci. (Pouze v jednom článku jsem se dočetl, že dostal jednorázovou finanční odměnu která i tak ale nebyla nijak vysoká, ovšem nepodařilo se mi to ověřit z jiného zdroje.) Dokonce dobrovolně podepsal smlouvu ve které bylo uvedeno, že nebude nikde uváděn jako tvůrce hry a na dobu určitou to dokonce nikde nesmí říct. Nishikado skutečně nikde v originálech hry uveden nebyl, pouze společnost Taito jako celek. Další rozvoj hry jeho jméno čím dál více odváděl od nějaké spojitosti s hrou a tvořením dalších her, no a když už se po uplynutí doby kdy musel mlčet otevřel reportérům The New York Times, zeptali se ho, proč se dál nevěnoval tvoření her tak prostě jednoduše odpověděl „Strávil jsem většinu času řízením jiných zaměstnanců“ ACH! Jak Japonské…..
A malá perlička na závěr, Nishikada přiznal v jednom z rozhovorů že i když sám je zodpovědný za tvorbu jedné z nejikoničtějších her na světě, která v podstatě rozhýbala herní průmysl do dnešní podoby, tak se nikdy pořádně při hraní hry samotné nedostal přes druhý level… s úsměvem dodal že kdyby to bylo celé na něm hra by byla mnohem víc easy 🙂
