Warhammer 40,000: Space Marine se hrozně dlouho povalovalo na mém seznamu restů. Tenkrát jsem hru pořídil v době kdy vycházela na PS3, následně v ní odehrál první dvě mise a pak ji upozadnil, protože ji pravděpodobně vytlačila nějaká jiná hra. Pořád jsem si sliboval jak se k ní vrátím a jak šel čas, začala na poličce chytat prach. Určitě to všichni znáte a stalo se vám to u nejedné hry. No nic, když už se blížilo to vydání druhého dílu, který vypadá fakt pěkně, řekl jsem si že je načase si ten první díl konečně pořádně zahrát – navíc se na Steamu objevil ve slevě.
Nejsem žádný fanda toho lore kolem Warhammeru a nečetl jsem nikdy žádnou knížku, nehrál jinou hru a ani deskovku na tohle téma – takže, drazí WH fanatici, berte prosím moje vyjadřování s rezervou. Hned po zapnutí hry se mi vrátily vzpomínky na to, jak je ta hra cool a vlastně pořád dost dobře vypadá. Z mého pohledu lajka je to takový WarCraft, spojený s hvězdnou pěchotou ve které se naše postava hýbe jako by utekla z Gears of War. Ta hra v sobě kloubí takovou beat ‚em up akci se střílečkou a dělá to na výbornou, vše do sebe skvěle zapadá.
Běháme po mapě s mariňákem v obřím brňění, kosíme jednoho zeleného orka za druhým a když se k nám přiblíží až moc, sekneme je nějakou tou zbraní a sledujeme jak z těch nicotných oblud vycákne krev. Osobně mám nejradši zbraň „motorový meč“ protože je ojedinělá a už tenkrát mě hrozně bavilo poslouchat ten zvuk motorovky když se s ní rozmáchneme. Postupem ve hře pak samozřejmě získáváme další a další předměty, kterýma můžeme naše nepřátele potrápit. Kromě střelných zbraní jako je pistole, samopal, odstřelovačka nebo puška jsou tu samozřejmě i granáty a nechybí tu náhrada za meč v podobě sekery nebo kladiva. Vždycky u sebe můžeme vždy držet maximálně 4 střelné zbraně a jedno mlátítko, takže si musíme dobře rozmyslet, co si vezmeme s sebou, když už objevíme nějaké stanoviště kde se v kontejneru povalují náhradní zbraně. Zkrátka, způsobů jak zábavně likvidovat soupeře je tu spousta.
Nezatěžuj hlavu a bojuj, vojáku!
Od gameplaye určitě nečekejte nějaký extra složitý zážitek plný učení se nových věcí, objevování předmětů a komunikování s NPCčkama. Naopak tahle hra nabízí takový dost arkádový zážitek v tom nejlepším slova smyslu. Nikdo Vás tu nebude zdržovat výběrem brnění, nastavováním statistik vaší postavy, učením se nových komb ani sbíráním expů za které můžet postavu různě vylepšovat. Nic takového tady nenajdete, máte prostě jasný úkol – prohlédnout si cutscénu, vzít si mlátítko a střílítko a pak uhánět z bodu A do bodu B a zničit cokoliv, co se vám postaví do cesty a že toho bude sakra hodně. Orkové mají totiž nekonečnou zásobu válečníků a valí se na vás doopravdy v takovém množství, až jsem si říkal jestli jsem u nějaké takhle starší hry viděl takovou záplavu nepřátel. Mrzí mě však, že bossové tu nejsou žádní (téměř) a nebo jen byli tak obyčejní, že si je ani nepamatuju. (Až na orkského generála a pak finální souboj.)
Co mi tu však nijak nepřirostlo k srdci je příběh.. teda alespoň na začátku. Celá první polovina hry je taková, dojdi sem ať zabiješ tohle, vyřaď tohle, odraž tuhle Orkskou vlnu, dojdi vystřelit ze superděla. Chvíli jsem si říkal, že ta čeština na Steamu je možná zbytečná. Nakonec se to ale obrátilo k lepšímu společně s dějovým twistem. (Ti co hráli jistě vědí o čem mluvím – ostatním nebudu prozrazovat.) V ten moment kdy se objevili noví nepřátelé a všechno se to tak nějak zvrtlo jsem teprve začal pořádně vnímat a uvědomil jsem si, že mě záleží na tom jak to celé dopadne. Popravdě, do té doby jsem si ani nepamatoval že jméno hlavní postavy zní Titus. Pak už to však začalo být zajímavé.
Tak to pojďme konečně shrnout. Spacemarine mi dalo trošku jiný zážitek než jsem čekal, ale vlastně v dobrém slova smyslu. Jde totiž o nenáročnou arkádovou řežbu kde musíme zabíjet spoustu enemáků a nemusíme nad tím moc přemýšlet, což je čas od času vlastně dost fajn a chápu, že v dnešním světě openworld her kde dohrání trvá 80 hodin se to moc nenosí, ale já jsem moc rád že jsem si mohl zahrát hru ve které se nemusím trmácet po mapě jen proto, abych něco vyzvedl nebo si s někým promluvil. Škoda jen, že ten příběh měl tak dlouhý rozjezd a táááák pitomý konec. Nebo pitomý, prostě otevřený. Jsem rád, že jsem ten konec viděl až teď a nemusím čekat na další díl, abych zjistil jak to bude pokračovat. Jelikož někteří fandové na rozuzlení v podobě vydání druhého dílu čekali nekonečných 13 let! Dvojka mě určitě v brzké době potká taky, jen musím dohrát pár dalších restů, které budou za chvíli vycházet. (Silent Hill, Alan Wake..)
Warhammer 40,000: Space Marine – 8.5/10
Baví tě co děláme?
V tom případě nezapomeň navštívit a olajkovat i naše sociální sítě – Facebook, Instagram a občas přijít pokecat na náš Twitch. Pokud bys nás chtěl podpořit v rozvoji, máme Patreon s exkluzivním obsahem a tvůj Donate taky nezůstane zapomenut!
A v neposlední řadě, pokud bys chtěl i Ty sám přispět nějakým vlastním článkem, stačí se ozvat!
